LGBT práva v Česku

Česká republika patří z hlediska práv gayů, leseb, bisexuálů, trans lidí a dalších členů LGBT+ skupiny mezi liberální země střední Evropy, přestože i zde se můžou setkat s právními a sociálními obtížemi neznámými pro většinovou populaci. Již v 60. letech 20. století byla v Československu zrušena trestnost homosexuálního konsenzuálního styku. Od roku 1999 byl přijat zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích, později rozšířený i do dalších oblastí. V roce 2006 bylo v Česku schváleno zákonem registrované partnerství osob stejného pohlaví. Proklamované postoje veřejnosti k legislativním otázkám ve vztahu k LGBT osobám vykazují v 21. století pozitivní trend.

Podle zprávy organizace ILGA-Europe z května 2019 se Česko umístilo na indexu postojů jednotlivých evropských zemí k sexuálním menšinám na 31. místě ze 49 zkoumaných zemí, když dosáhla celkového skóre 26 bodů ze sta, přičemž lepší umístění mělo i sousední Slovensko či Maďarsko, z visegradských zemí Polsko naopak patřilo k nejhorším. Podle zprávy v České republice chyběly zákony pro postihování projevů nenávisti na základě sexuální orientace nebo genderu a také právní úprava stejnopohlavních rodin s dětmi nebo manželství. Zpráva zmínila i kázání Petra Piťhy jako jednoho z nejvýše postavených představitelů katolické církve, který v říjnu 2018 ve svatovítské katedrále kritizoval Istanbulskou úmluvu.